Daň z nabytí nemovitých věcí

Jednou z mnoha daní, které se v České republice musejí ze zákona odvádět, je daň z nabytí nemovitých věcí. Ta patří do skupiny majetkových daní a ještě před několika lety se označovala termínem daň z převodu nemovitosti. Jaký byl vývoj podmínek této daně, jak se v současné době počítá a jak je to s podáním a vyplněním daňového přiznání? Na všechny tyto otázky se vám na následujících řádcích pokusíme srozumitelně odpovědět.

Současná definice daně z nabytí nemovitých věcí

Daň z nabytí nemovitých věcí lze v současné době definovat jako daň z úplatných převodů nemovitosti, kterou platí vždy kupující. Daň se ale nevztahuje na případy, kdy dojde k darování nemovitosti nebo k dědictví – v takovém případě se totiž nejedná o úplatný převod majetku.

Změny v předchozích letech 

V posledních letech došlo u daně z nabytí nemovitých věcí k poměrně zásadním změnám. Důležitým mezníkem je datum 1.1.2014, k němuž byla daň z nabytí nemovitých věcí zavedena a nahradila tak původní daň z převodu nemovitosti. Další významná úprava byla provedena v roce 2016, kdy byl změněn zákon a nově už tuto daň neplatí prodávající (jako tomu bylo celou dobu předtím), ale uhradit ji musí kupující. Nejde ale o žádnou českou výjimku, podobným způsobem je tato daň řešena i ve většině ostatních členských zemí Evropské unie. 

Výpočet daně z nabytí nemovitých věcí 

U spousty daní je jejich výpočet poměrně složitý a komplikovaný, u daně z nabytí nemovitých věcí je to ale jednodušší – počítá se vždy ze základu daně a sazba činí rovná čtyři procenta z tohoto základu. Orientačně si tak můžete daň spočítat např. prostřednictvím některých finančních portálů, jež mají na svých stránkách daňové kalkulačky.

Na daň z nabytí nemovitých věcí je nutné myslet třeba třeba při nákupu nemovitosti, pokud se na vás nevztahuje osvobození od daně – pokud není daň již součástí kupní smlouvy, musíte si tak k ceně připočíst ještě další čtyři procenta (pokud si tedy např. budete chtít koupit pozemek, u nějž bude jako cena uvedena částka 1 000 000 Kč, po přičtení daně by celkové náklady činily 1 040 000 Kč).

Čím je tvořený základ této daně? 

Základ daně z nabytí nemovitých věcí se může počítat buď z její kupní ceny nebo z její směrné hodnoty – daň se vždy vypočítá z té vyšší částky. Buď to může být 100 % z kupní ceny nebo 75 % ze směrné hodnoty. Tuto hodnotu určuje finanční úřad a to na základě několika parametrů, jako je typ, charakter a poloha nemovitosti – orientačně si ji můžete zjistit pomocí aplikace na webu Finanční správy. Pokud by vám toto částka nevyhovovala, můžete si požádat o vypracování znaleckého posudku – i v tomto případě se daň počítá ze 75 % odhadní ceny, náklady na posudek si pak z daně můžete odečíst. Nejdříve ale o porovnání ceny musíte požádat příslušný finanční úřad.

Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí 

Formuláře k přiznání této daně si můžete jednoduše stáhnout z internetu, kde jsou k dispozici v klasické i interaktivní podobě. Podat ho musíte k příslušnému finančnímu úřadu, pod nějž daná nemovitost patří. Jestli daňové přiznání vyplníte ručně a pošlete ho poštou, odevzdáte ho přímo na úřadě, nebo jej pošlete elektronicky, záleží na vás – u online podání je ale nutný buď elektronický podpis nebo ideálně datová schránka. 

Důležité je samozřejmě nezapomenut na stanovený termín, který musí každý plátce daně ze zákona dodržet. V tomto případě je jeho povinností podat jej nejdéle do konce třetího kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž došlo k provedení vkladu do katastru. 

Další dokumenty, které je nutné k přiznání dodat

Kromě samotného vyplněného formuláře je třeba dodat i některé další dokumenty, které jsou ze zákona vyžadovány. Konkrétně tak budete potřebovat dokument, jenž potvrzuje nabytí vlastnického práva k nemovitosti a dále pak vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí. Tyto dva dokumenty se musejí podat vždy, v některých případech se pak dokládá také znalecký posudek, případně doklad o uhrazení odměny a nákladů znalci. 

Úhradu lze provést převodem nebo složenkou 

Zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí lze dvěma způsoby – buď běžným bezhotovostním bankovním převodem a nebo poštovní poukázkou (na jakékoli pobočce České pošty). Při odesílání platby na příslušný krajský finanční úřad pak nezapomeňte uvést správný konstantní symbol – u složenky je vždy 1149, u převodu pak 1148. Variabilní symbol je v obou případech shodný a je jím buď vaše rodné číslo nebo DIČ (daňové identifikační číslo). 

Kdo je od placení této daně osvobozený?

Daň z nabytí nemovitých věcí nemusejí platit lidé, u nichž by takováto daň nepřesáhla hranici 200 Kč – musejí sice podat daňové přiznání, ale daň jim vyměřena nebude. Dále se pak tato majetková daň nevztahuje na nájemce družstevních bytů, garáží, sklepů a komor a platit ji nemusejí ani lidé, u kterých došlo k prvnímu nabytí pozemku či práva stavby, kde je součástí dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu, dále pak u prvního nabytí jednotky, která nemá žádný jiný nebytový prostor, v němž je sklep, garáž nebo komora patřící k bytu. Taková bytová jednotka však musí být buď v nové stavbě, nebo vzniknout jako přístavba, případně stavební úpravy. V případě první koupě koupě novostavby k ní musí dojít nejpozději do pěti let od ukončení její stavby (jinak už by se na ni daň vztahovala). 

Zdroje:

  • https://www.penize.cz/kalkulacky/dan-z-nabyti-nemovitych-veci
  • https://www.penize.cz/80289-vse-o-dani-z-nabyti-nemovitych-veci
  • https://www.finance.cz/506147-kdy-zaplatit-dan-z-nabyti-nemovitosti/
  • http://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nabyti-nemovitych-veci
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Daň_z_nabytí_nemovitých_věcí
  • https://www.penize.cz/formulare/66955-priznani-k-dani-z-nabyti-nemovitych-veci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *